Byl jsem celý život velmi akční. Ale dva měsíce po návratu z Thajska začalo peklo. Dle lékařů jsem byl zdráv. Propadal jsem apatii a napadaly mne myšlenky na ukončení života.
Starší příběh klientky, které žila rok ve Španělsku. Lékaři ji našli na ženských orgánech malý nádor a čekalo se do další kontroly, jestli nádor poroste, nebo zůstane v klidu.
Jednoho večera jsem ulehla jako každý jiný den, zdravá, v pohodě, a ráno se vzbudila se šílenými bolestmi kloubů na rukou. Prsty jsem měla oteklé, nemohla jsem s nimi téměř pohnout.
Můj příběh začal zhruba před třemi lety. Téměř každý večer se dostavila únava, zimnice a návaly velkého pocení. Pak jsem si dala horkou koupel a v noci se hodně potila, poté se stav na pár dní zlepšil.
Hodně jsem v mládí sportovala, vystudovala jsem medicínu, poté jsem každý rok cestovala, a to zejména do tropických oblastí / Asie, Jižní Amerika/. Od té doby se však mé problémy stupňovaly až do extrému.
Bylo léto a my se vrátili z Chorvatska. Do deseti dnů dostal manžel vysoké horečky se zimnicí a třesavkou. Tehdy jsem poznamenala: ,,Ty máš snad malárii.“ To jsem ještě nevěděla, jak moc jsem byla blízko pravdě.
Prvním příznakem, že mám nějakou nákazu, byla zimnice, ale taková, jakou jsem nikdy předtím neměl. Klepal jsem se jako ratlík, a to jsem měl zimní svetr, a bylo 28°C. Bylo to na Jamajce.
Najvýraznejší pokrok po detoxe vidím v mojom dýchaní... vládzem chodiť na prechádzky, dokonca i do kopca, i ked pomaly, také ráno nemusím 3-4 hod. sedieť a pomaly sa rozdýchavať.