20 let bez řádné diagnózy. Můj život s parazity - příběh pana Pavla Z.

26. 8. 2026

V roce 2000 se mi začala dělat v pravé podkolenní jamce cysta. Dvakrát mi z cysty vytahovali jehlou vodu a zjišťovali, co je obsahem cysty. Bulka se značně zmenšila, ale v roce 2001 se vytvořila znovu. Lékaři mi navrhli operaci, která měla útvar vyčistit a zašít tak, aby se znovu netvořil. Lékaři měli za to, že se cysta tvoří z mazu v koleni. 13. 8. 2001 byla povedena operace. Předem mi dali injekci do páteře k údajnému uspání nervů v pravé noze, předem mi o tom neřekli. Operace se údajně povedla a třetí den mne propustili domů, i přesto, že jsem měl bolesti, noha byla horká a neposkytli mi žádné instrukce, jak se mám doma o nohu starat. Druhý týden po operaci byla noha od kolena dolů nateklá a doslova hořela. Po návštěvě nemocnice jsem byl okamžitě odeslán na internu se zánětem žil v pravém lýtku. Dostal jsem injekce, prášky na ředění krve, a nohu jsme chladili. Ani pět měsíců pracovní neschopnosti nestačilo k tomu, aby se noha zcela uzdravila. Už nikdy nebyla jako dříve.

V roce 2008 po větší pracovní zátěži, kdy jsem delší dobu stál na nohách, se mi stejné bolesti vrátily. Vyšetřovali mne tři týdny, než konečně dospěli opět k rozhodnutí, že se jedná o zánět žil. Po opětovném vyšetření na interně jsem zůstal doma s injekcemi, které jsem si měl sám aplikovat, a s prášky na ředění krve. Pracovní neschopnost trvala několik měsíců a v práci mne přeřadili na jinou pracovní pozici. Pravá noha při každé větší zátěži bolela. Vše se stále zhoršovalo, až od roku 2018 byla pravá noha od boku zcela nepohyblivá. Chodil jsem jen s velkými bolestmi, již tehdy byl problém ujít svižnějším tempem sto metrů. Doba, po kterou pravá noha dokázala fungovat, se stále zkracovala. Když už jsem prakticky nemohl chodit, dostal jsem od praktického lékaře rehabilitace, a to se již psal rok 2020. Rehabilitace mi nepomohly, ale sestra si všimla, že periferní nervy v pravé noze jsou poškozené a reagují přehnaně citlivě. V roce 2021 již nepomohl ani odpočinek. Ani po zklidnění a odpočinku se pravá noha nedokázala zregenerovat, a bolesti, křeče a brnění jsem cítil doslova ve dne v noci. To jsem již požadoval velmi naléhavě důkladné vyšetření!!! Dostal jsem pracovní neschopenku a postupně jsem prošel mnohými vyšetřeními, která ale v podstatě nikam nevedla. Stále si mně přehazovali a zkoušeli znovu i rehabilitace, jen k zakrytí skutečnosti, že neví co se mnou, a že mne uzdravit neumějí. Prošel jsem MR, CT, rentgeny, MRI... a postupně se lékaři začali přiklánět k názoru, že se jedná o roztroušenou sklerózu, ta ale nebyla stoprocentně potvrzena. V nemocnici v Českých Budějovicích mně řekli, že patřím do Prahy na myoskeletární neurologické oddělení VFN, a že se musím objednat tam. Půl roku jsem čekal na vyšetření v Praze. Měl jsem slíbeno, že se dostanu přímo k primářce RS centra. Ale dostal jsem se k jiné doktorce, která mi sdělila, že vypadám dobře, jen si myslím, že mám poškozené nervy. Přitom ve zprávě z MRI bylo poškození nervů jasně uvedeno. Prý jen potřebuji prášky na utlumení bolesti. Ty mi předepsala, že je mám vyzkoušet. Snažil jsem se je chvíli užívat, ale byl jsem po nich akorát více utlumený. Na nemocenské jsem byl od března roku 21 do března roku 23. Po dvou letech jsem vyčerpal možnosti pracovní neschopnosti, z práce jsem dostal výpověď pro pracovní omezení, rok 24 jsem byl na pracovním úřadě, ale protože jsem byl pro svůj hendikep nezaměstnatelný, poslali mne na sociálku. Sociálka ode mne také chtěla potvrzení od lékařů. To bylo další martyrium. Jeden mi řekl:,, Když tady ujdete po ordinaci pár metrů, tak vám nic není. Vypadáte dobře, nezatěžujte zdravotní systém!" Kdyby mi nepomáhali rodiče, nezvládl bych ze sociálních dávek zaplatit nájem a jídlo.

Na internetu jsem našel článek oslavující naše zdravotnictví, a zvláště vyzdvihovali, jak náš systém pečuje o pacienty s RS a s podobným postižením. A že je potřeba s léčbou začít co nejdříve. To mně naštvalo a rozhodl jsem se napsat po pravdě svou zkušenost, jak tento systém ve skutečnosti funguje. Ozvalo se mi mnoho lidí, kteří mají kupodivu stejné zkušenosti. Ozval se mi i pan Jaroslav z Prahy, že pracuje ve skupině paní Bláhové, která se RS zabývá. Pan Jaroslav domluvil schůzku v Brně a paní Hanka na základě vyšetření doporučila očistu od parazitů. Dostal jsem zcela jasné pokyny a vše začalo dávat smysl. Od listopadu 2025 jsem postupoval podle plánu paní Hanky, za dohledu a pomoci pana Jaroslava. Začal jsem brát dvakrát denně MMS, postupně navyšoval, až na 5 kapek dvakrát denně. Přestal jsem užívat jakékoliv léky od klasických lékařů. Od 18. 1. 2026 jsem se pravidelně setkával s panem Jaroslavem v Praze. Pan Jaroslav mne cíleně baňkoval a masíroval v přesné časové návaznosti na serropeptázu a antihelmintika. Koupele v MMS provádím 3x týdně. Už od března jsem cítil velký příval energie a začal jsem cvičit s činkami. To by ještě loni nebylo možné. Po desátém baňkování jsem schopen cvičit dvě hodiny denně a nejsem unaven! To je pro mne zázrak! Cvičím 2 hodiny ob den, denně jezdím na kole, cvičím do pozdních odpoledních hodin a ani večer necítím únavu, tělo je schopné se zregenerovat do druhého dne.

1.4. 2026 proběhla druhá návštěva u paní Hanky, kde bylo naměřeno ještě stále mnoho ložisek parazitů. Dostal jsem nový rozpis na detox a s panem Jaroslavem jsem celou dobu vše konzultoval, a byl mi nápomocen při baňkování. Vše jsem ještě podpořil biolampou. 
Pravá noha ještě stále není zcela v pořádku, plynulá a rychlá chůze stále ještě není možná, musím často odpočívat. Zlobí ale už jen pravá noha, zbytek těla je v pořádku. Je naplánována třetí návštěva u paní Hanky.

Komentář Hany Bláhové: 

První návštěva pana Pavla proběhla 19. 11. 2025. Byl neměřitelný, protože bral Reishi, ale naštěstí ho nebral tak dlouho, takže přeci jen ty nejhorší a nejsilnější zátěže ,,přerazily"  imunosupresivní účinek čínské medicíny. Naměřila jsem tropickou malárii a Ascaris. /Klient trpěl i svědivými vyrážkami a pupínky/. Tropická malárie tu byla i přesto, že dosud procestoval jen Řecko, Španělsko a Chorvatsko. V posledních letech jsme svědky, že se tropičtí komáři posunují stále více na sever, a už ani v Evropě není výskyt tropické malárie ojedinělá záležitost. Doma zvíře nemá, ale po zahradě mu běhají cizí kočky. Vzhledem k tomu, že zdůrazňoval křeče a ostré bolesti, byla jsem si jistá, že má v sobě svalovce. Svalovci způsobují opravdu silné bolesti a křeče.

Kdy jsem si uvědomila, že mu zřejmě punkcí podkolenní cysty rozvolnili hnízda svalovců a rozeseli mu je po těle, a že tato akce se uskutečnila už v roce 2000, pochopila jsem, že mám co do činění s čtvrtstoletí trvajícími zvápenatělými cystami svalovců. Svalovec si svou schránku zpevňuje průběžně a už za 6 měsíců je zkalcifikovaná. Jak asi vypadají Pavlovy cysty po tolika letech? Larva uvnitř zůstává živá celý život člověka.

Lékaři se od léčby svalovců distancují, jednak si myslí, že v Evropě je svalovec již vymýcen, jednak v učebnici pro mediky se píše, že pro léčbu svalové fáze není spolehlivý prostředek. Zkušenosti s enzymy jako je serropeptáza nebo lumbrokináza jsme teprve sbírali. Věděla jsem, že bez baňkování se s tak starým svalovcem nepopasujeme. Bylo mi jasné, že baňkování bude muset proběhnout několikrát, vždy v časové návaznosti na antihelmintika.   

Měli jsme problém i technický. Jsem z Brna, pan Pavel z jižních Čech, má ze sociálních dávek sotva na jídlo a sotva na řídké cestování do Brna, natož aby pravidelně platil někomu za masáže. Tady se ukázalo velké srdce kolegy Jardy, který se nabídl, že bude pana Pavla baňkovat zadarmo, a výsledky baňkování bude dokumentovat. Jarda je z Prahy, přeci jen blíž. Pan Pavel musel do svého napjatého rozpočtu zapracovat i pravidelnou jízdenku na vlak do Prahy.

Dále jsem mohla vycházet z diagnózy RS, kdy jsem věděla, že jde pokaždé o cysty tasemnic v mozku, takže jsem mohla přeci jen nějak sestavit počáteční kúru ,,razíme tunel". Každé baňkování s antihelmintiky, které kluci provedli, pana Pavla o krůček zlepšovalo, což oba motivovalo.

1. 4. 2026 proběhlo druhé měření. Tady už jsme skutečně viděli, co v jeho těle je. Stále ještě několik tasemnic v mozku a po těle, silná zátěž vlasovců, svalovci, ještě české malárie, motolice, toxocary. Viry a bakterie neměl, díky intenzivnímu užívání MMS. Sestavena druhá kúra, zaměřená spíše na RS, s masážemi se pokračovalo.

26. 8. 2026 proběhla třetí návštěva. Našla jsem prvoky ze studánky, kam si pan Pavel jezdí pro vodu, toto riziko jsme mu dostatečně nevysvětlili. 
Ještě tu zbylo pár tasemnic a svalovců, ale jen zlomek toho, co se našlo podruhé. Svalovci i tasemnice byli hlavně v té bolavé noze.  
Dostal potřetí kúru vyšších dávek antihelmintik, zatím bez enzymů. Léky na hlísty střídáme, aby nedošlo k rezistenci.
Už vidím světlo na konci tunelu, odhaduji, že do vánoc by mohl být papír čistý. Když si uvědomíte, že potíže trvaly 25 let, je roční léčba neskutečným úspěchem. A stačily na to baňky, masáže a antihelmintika. 

HB

Jardův komentář:

Na pana Pavla jsem narazil na internetu, kde popisoval své zdravotní problémy trvající 25 let, a neschopnost alopatické medicíny jej uzdravit. 

S Hankou jsme se domluvili, že se mu pokusíme pomoci. Pavla jsem kontaktoval a nabídl mu nezištně pomoc. Pavel nabídku přijal.

S Hankou jsme si rozdělili úkoly. Hanka Pavla měřila na diagnostickém přístroji, sepisovala protokoly, a po konzultacích s ní jsem vedl léčbu. 

S Pavlem jsem byl ve stálém kontaktu a také přijížděl pravidelně do Prahy, kde jsme se léčbě trichinellózy věnovali.

Poprvé byl Pavel neměřitelný. Přesto jsme začali desetitýdenním rozpisem léčby trichinellózy s tím, že po druhém a doufejme úspěšnějším měření se určitě bude muset ještě dočišťovat od jiných zátěží. Začali jsme v lednu a skončili v červenci 2026.

Léčba probíhala následovně:

Hodinu před baňkováním se podala Serrapeptáza a později Lumbrokináza, která je silnější. Cysta je vápenitá, velmi tvrdá a podané antiparazitikum by se do cysty nedostalo. Bylo tedy nutné podat tento enzym, který rozpouští bílkoviny, jenž jsou pojivem cysty. Cysta se tak stane porézní, nebo se zcela rozpadne, svalovci se dostanou ven do krevního a lymfatického oběhu, kde už je antihelmintikum zlikviduje.

Baňkování je zcela nezbytný léčebný prostředek, který pomáhá otevírat i roky staré cysty, a také ukáže přesně místa, kde cysta ve svalovině ležela. Čím tmavší kolečko po baňce, tím větší jistota, že jsme zasáhli cíl.

U Pavla baňkování velmi usnadnilo a urychlilo léčbu. Tam, kde se pod baňkou dokonce otevřela kůže a vytékala krev, nebo lymfa, jsme se pravděpodobně  baňkováním odstraňovali svalovce i fyzicky. Počkali  jsme po baňkování dvě hodiny, než se svalovci dostanou ven, a pak jsme podali vysoké dávky antihelmintik. Po třinácti týdnech bylo 99 % všech cyst eliminováno. Zůstalo jich tam jen pár,  a ty už se dořeší případným enzymem a antiparazitikem, bez dalšího baňkování.

Pavel je dnes po letech opět téměř zdravý. Cvičí, jezdí na kole, pohybuje se bez omezení. Bolesti a spasmus jsou minulostí.

Pouze v pravém boku a noze bolest stále ještě přetrvává.

Baňkování jsem volil se silnou intenzitou podtlaků a variabilním trvání doby přiložení baněk. Od 20 min. do 30 min. každá baňka. Celé baňkování trvalo zprvu hodinu, hodinu a půl, pak už nám to šlo rychleji. Čím více ošetření proběhlo, tím lépe se pan Pavel cítil. Baňkování bylo metodické a po čase přineslo ovoce. Od sedmé nebo osmé návštěvy se Pavel začal cítit mnohem lépe.

Pavel si svojí nemoc opravdu "užil". Za 25 let mu běžná medicína nedokázala pomoci. Lékaři nikdy neurčili správnou diagnózu. Naopak - co lékař nebo nemocnice, to jiná a opět nesprávná diagnóza.

Říkáme, že studium mikrobiologie by mělo být základem medicíny, s důrazem na parazitologii. 70 % nemocí a zdravotních obtíží je způsobeno mikroorganismy, od virů a bakterií až po parazity.

Pavla musím velmi pochválit. S tak zodpovědným a spolehlivým klientem jsem se setkal teprve podruhé. Radost s ním pracovat, vše plnil beze zbytku, trpělivý, vždy pozitivně naladěný. Navíc žije velmi zdravým a příkladným způsobem života, což léčbu usnadňovalo také.

Jaroslav, Praha

parazdetox@seznam.cz