Přejít k hlavnímu obsahu
x
Roušky proti Covidu, zdroj obrázku Pixabay.com

Chemická časovaná bomba: Roušky proti COVIDu vytvořily 4,3 milionu tun toxického odpadu

Nedávno dokonce i v odtajněných dokumentech německého RKI, podle kterého se řídila i naše vláda, bylo již začátkem roku 2020 uvedeno, že roušky jsou k ničemu. Nicméně vládní politici si na nich díky nouzovému stavu mohli nakrást poměrně slušné sumy, což byl i hlavní důvod toho, že trvali na povinném nošení jednorázových roušek.

 

Mimoto existuje bezpočet studií, které potvrzují, že roušky spíš škodí a příliš nepomáhají – a jednoznačně nejhorší je pak dlouhodobé nošení prachových respirátorů, které byly povinné pouze ve 3 zemích světa (!): Německu, Rakousku a České republice. O konkrétních studiích, které se týkají neúčinnosti – či dokonce škodlivosti – roušek, jste si mohli přečíst například zde.

 

Nová studie zjistila, že  jednorázové roušky mohou mít negativní důsledky na zdraví a životní prostředí i dlouho po „plandemii.“ Miliony tun odpadu z jednorázových roušek používaných během pandemie COVID-19 se nyní rozkládají a uvolňují mikroplasty a toxické chemikálie, které ohrožují lidské zdraví a zdraví životního prostředí, uvádí studie zveřejněná v časopise Environmental Pollution.

 

Podle deníku The Guardian zanechaly roušky, propagované jako opatření na ochranu lidského zdraví, chemickou časovanou bombu s riziky, která mohou přetrvávat po celé generace. „Tato studie zdůraznila naléhavou potřebu přehodnotit, jak vyrábíme, používáme a likvidujeme roušky,“ uvedla v tiskové zprávě hlavní autorka studie Anna Bogush, Ph.D., z Výzkumného centra pro agroekologii, vodu a odolnost Univerzity v Coventry.

 

Množství mikroplastů ve vodě, vzduchu, potravinách a půdě neustále roste již po celá desetiletí a přímo souvisí s rostoucí globální produkcí plastů. Během pandemie propagovaly vládní zdravotnické agentury po celém světě nošení roušek s cílem zastavit šíření COVID-19, přestože vlastní výzkum CDC zjistil, že roušky neměly žádný podstatný vliv na zastavení přenosu respiračních virů. 

 

V důsledku toho se podle studie každý měsíc celosvětově použilo přes 129 miliard jednorázových roušek. Většina roušek byla vyrobena z polypropylenu, ačkoli se používaly i jiné druhy plastů. Některé obsahovaly malé kovové kousky jako nosní spony. Roušky nebyly recyklovatelné a často se ani nevyhazovaly do koše. Dodnes stále pokrývají ulice, chodníky, stezky, parkoviště, okapy, vodní toky, parky a pláže.

 

Autoři odhadli, že z roušek vzniklo za jediný rok přibližně 4,3 milionu tun nerecyklovatelného kontaminovaného plastového odpadu, který uvolňoval mikroplasty ze skládek do životního prostředí. Roušky mohou také obsahovat plastové přísady, včetně organických chemikálií, barviv a těžkých kovů, které se vyplavují do půdy a vody. Tyto přísady mohou uvolňovat a šířit patogeny, včetně bakterií, virů, parazitů a hub. 

 

Vědci realizovali svou studii tak, aby testovali toxiny a mikroplasty uvolňované různými typy nepoužívaných roušek, včetně respirátorů, chirurgických roušek a různých „filtračních obličejových částí.“ Nové roušky vložili na 24 hodin do čisté vody a poté kapalinu analyzovali, aby zjistili, co se vyluhovalo. I bez opotřebení se zjistilo, že masky uvolňují mikroplasty a znečišťující látky používané během výrobního procesu. Všechny analyzované masky uvolňovaly mikroplasty a většina částic byla velmi malá: mnohé měly velikost menší než 100 mikrometrů, což je zhruba šířka lidského vlasu.

 

Zjistili, že roušky FFP2 a FFP3 – evropská certifikace, která označuje roušky respirátorového typu prodávané jako roušky poskytující nejvyšší ochranu – vyluhovaly třikrát až čtyřikrát více mikroplastů než chirurgické roušky. Z roušek se také uvolňovaly chemické přísady, včetně bisfenolu B, známého endokrinního disruptoru používaného k výrobě plastů a dalších sloučenin potřebných pro výrobu roušek. Bisfenol B působí v těle jako estrogen a narušuje hormonální systém. Je spojován se sníženou produkcí spermií a změnami v reprodukčních orgánech.

 

Studie uvádí, že plasty a chemikálie unikající z milionů tun vyřazených roušek také poškozují vodní organismy. Mikroplasty a toxiny, které se dostávají do potravního řetězce, znečišťují vodu a hromadí se v životním prostředí, mohou dále ohrozit lidi…

 

Zdroj článku