Naši "vzdělaní" parazitologové v akci
Naši milí čtenáři,
pro pobavení Vám uvádíme níže článek našeho odborníka na parazity. Vzhledem k našim dlouholetým zkušenostem s léčbou parazitů u tisíců lidí se s jeho názory nemůžeme ztotožnit. Za celou profesní kariéru se naši parazitologové nezmohli na sehnání a zajištění praziquantelu pro ČR, a sami ho pracně pro ojedinělé případy loví z Německa. Vždyť přece lidé čím dál tím více cestují, takže aspoň pro české turisty by tu praziquantel být měl.
Také nás dostala věta, že stačí jedna tableta! To je vidět, že náš "odborník" nemá s praktickým léčením absolutně žádné zkušenosti!
Dále pan Kuchta prohlašuje, že tasemnice neškodí a způsobují JEN bolesti břicha a průjmy. Tak bychom mu přáli, ať si to JEN také užije. Ať si vyzkouší na svém těle, jak tasemnice NIC nedělá. Když si vzpomeneme na všechny ty lidi, co pomalu se slzami v očích popisují bolesti, křeče, slabost, nevolnost, nechtěné hubnutí, záškuby, a to mluvíme jen o zažívání. Kuchta to popisuje, jakoby tasemnice nemohla být nikde jinde než ve střevech. Ale ona je kdekoliv. Způsobuje závratě, deprese, paniky, bolesti v končetinách, třasy, kašel, schvácenost a únavu, mozkovou mlhu, a řadu dalších problémů, podle orgánu, ve kterém se usadí. Škulovec široký už jen podle Lékařské mikrobiologie /Bednář a kolektiv/ bere lidem enzymy a vitamíny, hlavně B12, což má dalekosáhlý vliv na celkové zdraví člověka a na jeho krevní obraz. Toto se učí i běžný lékař, a ,,odborník" to neví? Také mlží ohledně délky, když mluví o třech metrech a škulovec může mít opravdu 16 - 20 m.
Škulovec může žít v lososech, pstruzích, štikách, okounech a dalších rybách, jezerních nebo říčních.
Legrační je také prohlášení, že zvířecí paraziti na lidi nejdou. Nepřipomíná vám to něco? ,,To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou." A i zvíře na granulích jde na procházku, kde leccos olízne, takže to zjednodušení má veřejnost uklidnit. Také by měl chvíli sedět v posluchárně veteriny, aby se dozvěděl o parazitech v psí a kočičí srsti, a o možnosti spolknutí nebo vdechnutí zárodků ze srsti domácích mazlíčků.
Redaktor si myslel že jsou u nás dětské roupy vymýceny? Neuvěřitelné. A jen tisíc případů ročně? Každý jeden poradce jich má na krku několik týdně. Děláme tu práci za něj.
Pohádky o tom, jak nedostatek parazitů způsobuje autoimunitu a alergie, opisují jeden od druhého a pořád dokola je papouškují. Všimněte si, že o léčbě pomocí parazitů se už vyjadřuje velmi opatrně a skoro vyhýbavě. Už zjistili, že je to hloupost, ale nemohou hned tak otočit na obrtlíku. Crohna my umíme léčit už mnoho let, příčinu známe, absence parazitů to není, naopak.
HB a kolektiv
TASEMNICE SI ČLOVĚKA JAKO HOSTITELE HÝČKÁ
zdroj Mladá fronta dnes 9. 4. 2025
autor: Lukáš Marek, redaktor MF dnes
host: parazitolog Roman Kuchta
Roman Kuchta o tom, kolik Čechů má tasemnici, jak těžké je se jí zbavit, a proč méně parazitů v těle nemusí být dobrá zpráva.
Dal si kaviár ze syrových jiker štiky ulovené na Lipně. Delikatesa mladému muži nechutnala a měla nepříjemnou dohru. V jikrách byla larva parazita a muž po čase zjistil, že má v sobě několikametrovou tasemnici škulovce. Zbavil se jí až ve chvíli, kdy se podařilo z Německa zajistit účinný lék. Až donedávna totiž neexistovaly důkazy o přirozeném výskytu škulovce v Čechách, tak zde přirozeně chyběl lék. Obecně ale dospělá tasemnice nemusí být pro lidské tělo nijak škodlivá. ,,Tím, jak jsme dnes dobře živení, tak v nás může jedna či dvě bez problémů přežívat“, tvrdí Roman Kuchta, odborník na parazity z Biologického centra Akademie věd ČR.
Kde se vzala tasemnice ve štice na Lipně?
Pro celý region je to unikátní záležitost. Ve střední Evropě nemáme záznamy o tom, že by se tento druh parazita zde vyskytoval ve volné přírodě. Žije v jezerech v Alpách, na severu Itálie, ve Francii, Švýcarsku, Skandinávii a Rusku. U nás nebyl zaznamenán, a to máme zhruba stoletou historii sledování parazitů. Je to něco nového.
Takže ji sem někdo zavlekl?
Pravděpodobně ano. Člověk je jejím nejoblíbenějším hostitelem, může být i u koček a psů. Nejspíše ji sem zanesl infikovaný člověk, který byl na Lipně na dovolené, a předtím žil v oblasti, kde je výskyt běžný. Rozšířil vajíčka do vody a celý proces tím nastartoval.
Syrové jikry z ryb jsou pochoutkou?
V Rusku je to běžná věc a zdroj takové infekce.
A jak se k vám dostal?
Július Lukeš, bývalý ředitel našeho parazitologického ústavu, byl proslulý tím, že takovou tasemnici v sobě měl, proto ho kontaktoval. Lukeš to pak předal nám, protože se na to specializujeme.
Ten muž objevil tasemnici ve stolici?
Jikry snědl v prosinci, dostal je od příbuzného rybáře. V únoru našel kus bílé tasemnice ve stolici. Je to specifické, všimnete si toho. Kaviár jedla i manželka, ta ale tasemnici neměla.
Pak jste vyrazili na Lipno?
Ano. Pitvali jsme tam štiky, okouny, a ježdíky, typické hostitele, asi stovku kusů, ale žádného dalšího škulovce jsme neobjevili.
Jak se rybě se škulovcem žije?
Parazit má třístupňový životní cyklus - v člověku žije ve střevě a nepůsobí žádné zásadní zdravotní problémy. Maximálně bolesti břicha a průjmy. Uvolňuje vajíčka, které se mohou dostat ven a do vody, z nich se vylíhne larva. Tu sežere buchanka, tu potom ryba. První stadium je nakažlivé pro rybu. Larva putuje do svaloviny ryby nebo do jiker a odtud se nakazí člověk. Parazit s rybou žije několik let a čeká na konečného hostitele, takže pravděpodobně rybě neubližuje.
Je viditelná?
Má dva až tři milimetry a je bílá, takže ji můžete přehlédnout. My ji ale při filetování uvidíme.
Jak se ten muž tasemnice zbavil?
Už od 60. let minulého století existuje vysoce účinný lék, stačí prakticky jedna tableta. Protože se tento druh červů ve střední Evropě nevyskytuje, tak u nás lék nekoupíte. Nakonec se nám ho podařilo poměrně složitou cestou dostat z Německa a toho muže vyléčit.
Jak je velká?
V literatuře najdete až 20m. Ta o které se bavíme dva až tři metry.
V Karélii v dnešním Rusku tam měla začátkem století tuto tasemnici téměř celá populace. Z jedné ženy vyšlo několik jedinců o celkové délce 90 m. To je ale extrém.
Monitoruje někdo, kolik je dnes v populaci tasemnic?
Tasemnic je více druhů. U nás je častější tasemnice z hovězího, nakazíte se například z tataráku. To je ale vzácné, u nás jsou přísné kontroly. Na Balkáně, na Ukrajině je to častější. V exotických krajinách se můžete nakazit z tepelně špatně upraveného masa. U nás jsou to jednotky případů a lékaři je zaznamenávají do databáze Státního zdravotního ústavu, ta je volně přístupná. V roce 2013 byla malá epizoda na Opavsku, asi 30 případů, z hovězího masa, zdroj se nepodařilo dohledat.
Projevy nejsou vážné, takže není nebezpečná?
Jejím cílem je produkce co největšího počtu vajíček, takže si vás jako hostitele bude poměrně hýčkat. Existují ale i jiné druhy tasemnic, kde jste mezihostitelem, tasemnice vepřová, echinokokóza, sparganóza, a tyto druhy se budou snažit vás oslabit, abyste se snadněji dostal do hlavního hostitele. V Evropě je to ale vzácné.
Kde jsou běžné?
Třeba v latinské Americe, kde jsou nižší hygienické standardy, chovy prasat blíže obydlím. Když se do vás tasemnice dlouhočlenná dostane, může to skončit epilepsií. Sparganóza je nejběžnější v Asii.
Ovlivňuje to strava?
Ano, v Asii se tepelně neupravená strava jí více.
Ovlivňuje výskyt parazitů i měnící se klima?
To nevíme. Paraziti se mohou přesouvat. Sledujeme třeba malárii.
Zatím ale nejsme v přímém ohrožení. Máme tu borrelii, FSME, dětské roupy, vši, svrab.
Myslel jsem, že roup dětský je u nás už vymýcený?
Ročně máme nahlášených asi tisíc případů. Člověk se nakazí velmi snadno, roup se snadno přenáší a je odolný. Klade vajíčka v
noci kolem řitního otvoru, a když se dítě poškrábe, může si rukama opět infekci zanést, takzvaná autoinfekce.
Mají v sobě tasemnice kočky a psi?
Pokud dostávají granule tak ne, pokud loví například myši tak šance je vysoká. Na člověka jsou však tyto druhy z 95% nepřenosné a zvířatům také neškodí. Varuji, aby lidé nepoužívali veterinární přípravky.
Jak staří parazité to jsou? Měli je třeba dinosauři?
Přímé důkazy neexistují, ale v usazeninách vidíme, že je měly i například paryby a egyptské mumie měly motolice.
Může být tasemnice nějak užitečná? Můžeme například zhubnout?
To není potvrzeno. Dnes jsme tak dobře živeni, že jednu dvě tasemnice uživíme a nemusíme si toho ani všimnout. Nebezpečné byly v dávných dobách, kdy jsme neměli tolik potravy.
Mají tedy i nějaký přínos pro tělo?
Parazitů u člověka ubývá s tím, jak roste jeho životní standard a péče o tělo. Splachovací záchody přispěly k tomu, že parazitů ubylo. Naproti tomu se začaly objevovat alergie, střevní problémy, například Crohnova choroba. Dříve musel imunitní systém člověka mnohem více bojovat, dnes se dítě rodí do čistšího prostředí, a proto imunitní systém začne bojovat proti vlastnímu tělu a vznikají alergie. Experimentujeme s návratem některých neškodných parazitů do organismu. Někdy to pomůže, i když ne vždy. Potrvá ještě mnoho let, než to budeme moci využít.
Ale šance tu je?
Možná je to budoucnost, která nám pomůže vyřešit problémy, se kterými si dnešní medicína neví rady, a které často skončí třeba zkrácením střeva.
