Za miliony případů rakoviny stojí běžné infekce
Za každým osmým novým případem rakoviny na světě stojí infekce způsobené viry, bakteriemi či parazity. Podle nové studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která spadá pod Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), způsobily infekce jen v roce 2024 přibližně 2,3 milionu nádorových onemocnění. Vědci navíc rozšířili dosavadní poznatky o tom, které infekce mohou rakovinu vyvolávat. Zahrnuli například další souvislosti s běžným virem způsobujícím mononukleózu nebo vzácný virus vyvolávající agresivní rakovinu kůže.
Studie zveřejněná na konci září v odborném časopise The Lancet Oncology přisuzuje infekcím přibližně 12 procent všech nových případů rakoviny. Výzkumníci se zaměřili na dvanáct infekčních původců, u kterých existují vědecké důkazy o jejich rakovinotvorném působení.
Novinkou však nejsou pouze samotná čísla. Vědci při analýze zohlednili také nové poznatky o tom, jaké nádory mohou jednotlivé infekce způsobovat. Ukazuje se totiž, že některé viry mají na svědomí více druhů rakoviny, než se dříve předpokládalo.
„Byli identifikováni noví infekční původci způsobující rakovinu, a dokonce i u těch, které jsme znali již v minulosti, přibylo důkazů o tom, kolik různých druhů rakoviny mohou způsobovat,“ uvedl pro kanadskou veřejnoprávní stanici CBC spoluautor studie, epidemiolog Gary Clifford.
Nejvíce případů rakoviny vědci spojili s bakterií Helicobacter pylori. Ta se usazuje v žaludku, kde může způsobovat chronické záněty a vředy. U některých nakažených přispívá také ke vzniku rakoviny žaludku. Podle studie měla v roce 2024 na svědomí přibližně 760 tisíc nových případů rakoviny. Bakterie je přitom poměrně rozšířená a většině nakažených nezpůsobuje vážnější problémy. Nebezpečná může být především dlouhodobá infekce. Pokud ji lékaři odhalí, lze ji zpravidla léčit kombinací antibiotik a léků snižujících tvorbu žaludeční kyseliny.
Hned za ní následují lidské papilomaviry (HPV), kterým vědci přisuzují přibližně 750 tisíc případů rakoviny. Jsou příčinou prakticky všech případů rakoviny děložního čípku a podílejí se také na vzniku nádorů konečníku, pohlavních orgánů nebo oblasti hlavy a krku.
Významnou roli hrají také viry hepatitidy B a C. Ty mohou způsobovat dlouhodobé poškození jater a následně jejich rakovinu. Vědci jim přisuzují přibližně 360 tisíc, respektive 160 tisíc nových případů nádorových onemocnění.
Zvláštní pozornost vědci věnovali viru Epsteina-Barrové (EBV). Je známý především jako původce infekční mononukleózy, může se však podílet také na vzniku některých lymfomů či rakoviny nosohltanu a žaludku. Podle nové analýzy souvisí s přibližně 260 tisíci případů rakoviny ročně. Jeho význam byl přitom podle Clifforda v dřívějších globálních odhadech podhodnocen.
Do studie podle čerstvých poznatků vědci zahrnuli také polyomavirus Merkelových buněk, který může způsobovat vzácný agresivní kožní nádor, nebo HIV, který zvyšuje riziko některých druhů rakoviny oslabováním imunity.
Mezi dvanáct sledovaných původců rakoviny dále patří herpesvirus, virus HTLV-1 a tři paraziti: Schistosoma haematobium, Opisthorchis viverrini a Clonorchis sinensis. Někteří z nich mohou způsobovat například rakovinu močového měchýře nebo žlučových cest.
Podle autorů je podstatné zejména to, že části těchto onemocnění lze předcházet, jiné lze včas odhalit a léčit. Samotné nakažení však neznamená, že člověk rakovinu skutečně dostane. „Navzdory pokroku ve screeningu zůstávají nádory související s infekcemi významným celosvětovým problémem, který neúměrně dopadá na obyvatele zemí s nízkými a středními příjmy,“ upozornila spoluautorka studie Harriet Rumgayová z IARC. Podle ní výsledky ukazují, jak významně by účinnější potírání infekcí mohlo přispět ke snížení celosvětového počtu případů rakoviny.
Výsledky vycházejí z celosvětových statistik rakoviny za rok 2024 a dosavadních poznatků o jejích infekčních příčinách. Vědci vypočítali, jaký podíl jednotlivých nádorů lze přičíst konkrétním infekcím. Nešlo tedy o přímé sledování pacientů, ale o statistické odhady závislé na kvalitě zdravotnických dat.
