Přejít k hlavnímu obsahu
x
Mozek, autor obrázku Pete Linforth, zdroj Pixabay.com

Pacient s podezřením na rakovinu mozku překvapil lékaře nečekaným nálezem

Šedesátiletý muž ze španělského Castellónu vyhledal lékaře kvůli stupňující se bolesti hlavy, která trvala dva týdny, a drobným změnám chování (konkrétně šlo o psychomotorické zpomalení). První vyšetření odhalila pouze zvýšenou hladinu imunoglobulinu E (IgE) a vyšetření na CT ukázalo v mozku četná ložiska s otokem.

Doktoři okamžitě pojali podezření na metastatické nádorové onemocnění. Pacientovi nasadili kortikosteroidy ke zmírnění bolestí a začali v celém těle pátrat po primárním ložisku. Ani rozsáhlé onkologické vyšetření však žádné zhoubné onemocnění neodhalilo. Vysvětlení přinesla až podrobnější magnetická rezonance (MR).

 

MR odhalila v mozku larvy tasemnice

Na podrobnějších snímcích byly zřetelné zapouzdřené larvy tasemnice dlouhočlenné (Taenia solium), u nichž byly patrné i hlavičky. Lékaři následně krevními testy potvrdili neurocysticerkózu – onemocnění, při kterém se larvy parazita usazují v centrální nervové soustavě.

 

Snímky mozku odhalily larvy tasemnice napodobující nádorové metastázy

Muž měl velké štěstí, protože průběh infekce byl relativně mírný. Lékaři mu nasadili kombinaci dvou antiparazitárních léků (albendazol a prazikvantel) a léčba byla úspěšná. Případ ukazuje, jak snadno lze parazitární onemocnění zaměnit za zhoubný nádor. Včasná diagnóza mohla pacienta ušetřit zbytečných onkologických vyšetření a urychlit zahájení cílené léčby.

Případ byl mimořádný také proto, že muž nikdy necestoval mimo Španělsko. Autoři studie se domnívají, že se mohl nakazit před více než deseti lety při práci na stavbách, kde sdílel hygienická zařízení i jídlo se zahraničními pracovníky pocházejícími z oblastí, kde se tato tasemnice běžně vyskytuje.

 

Co je neurocysticerkóza?

Neurocysticerkóza vzniká, když člověk pozře vajíčka tasemnice, která následně proniknou střevní stěnou a krevním řečištěm do různých tkání včetně mozku. Onemocnění může vyvolat epileptické záchvaty, bolesti hlavy, hydrocefalus, cévní mozkové příhody nebo poruchy kognitivních funkcí. Autoři studie proto upozorňují, že ani bez cestovatelské anamnézy nelze tuto vzácnou diagnózu zcela vyloučit.

 

 

Zdroj článku